Christian Dior - Escale aux Marquises "Svět je kniha, a ti, kdo necestují, vidí pouze jednu stránku": Filozof St Augustine věděl, že je to pravda již v pozdní Antice a já bych Vás dnes ráda vzala na slibovaný třetí výlet pod plachtami flotily Christiana Diora. Vůni Escale aux Marquises mohu z této Diorovy cestovatelské kolekce s čistým svědomím označit jako tu "nejdiorovatější". Po návštěvách Portofina a Pondichery přistáváme ve Francouzské Polynésii a pokud bych měla tuto vůni do něčeho obléct, byly by to bez váhání bílé košilové šaty s úzkým páskem, velké sluneční brýle a ještě větší klobouk. První housle v této vůni jednoznačně hraje koření. Pepř, hřebíček, skořice, zázvor, sestava připomínající spíše knížku receptů než parfém - ale to už Vám kolem hlavy zatrylkuje bílá vůně královny polynéských květin a květinového národní symbolu, drobná, čistá a omamně vonící Tiare. Květy Tiare nosí ženy i muži za uchem a podle toho, jde-li o ucho levé či pravé, se prý pozná, je-li člověk zadaný, nebo volný. Navrhuji, že bychom v našich zeměpisných šířkách mohli podle tohoto klíče aplikovat parfémy, při pátrání po zdroji vůně bychom si užili docela legraci. Pochybuji, že obyvatelé souostroví Markýzy kdy slyšeli o seriálové Angelice, ale já se o ní v této souvislosti prostě musím zmínit - moje televizním programem formovaná asociace mi totiž nedovolí si na nezkrotnou markýzu nevzpomenout. A to zejména na díl, ve kterém rusovlasá hrdinka opouští Paříž a vydává se na dobrodružnou plavbu za milovaným hrabětem de Peyrac. Obrovské galéry s napnutými sněhobílými plachtami, azurové moře, vítr ve vlasech, tklivá melodie, dojímám se mocně u televize bez ohledu na počty repríz. Kdyby se dnes některá cestovní kancelář rozhodla uspořádat podobně zaměřený zájezd (bez pirátů a trhu s otroky), měla bych do večera vyplněnou přihlášku a zaplacenou zálohu. Věřím, že by se nás našlo víc, i kdyby se Joffrey rozhodl zůstat doma. Nakonec i sám Christian Dior kdysi prohlásil, že neexistuje nic, co by si přál víc, než se každá žena cítila jako vévodkyně. Pokud si navíc chcete připadat jako vévodkyně na cestách, už víte, co s tím. Voňavé dobrodružství Vám skončí až s poslední jemně nasládlou, kořeněnou dávkou ve flakonu Escale aux Marquises a to bude, vzhledem k jeho velkorysému objemu, až za hodně hodně dlouho. Tak vzhůru na palubu, dálky volají - a nezapomeňte s sebou kapku tu správnou vůně za to správné ouško.
Hodnocení recenze:
2.85/5 (55 Hlasů)
Lucie B.Parfémy, toaletní vody, vůně, hlavně ty příjemné, nejsou fantastické? Kdesi jsem četla, že čichová paměť, paměť na vůně, je několikanásobně silnější než zraková. To prý ve skutečnosti znamená, že 95% informací získaných zrakem do jednoho roku zapomeneme, ale u čichové paměti je to pouze 20%. No není to fantastické? Není kouzlo v tom, jak se díky nepatrnému nadechnutí ocitáme někde, kde jsme už dávno nebyli, že se nám připomene to, co máme už dlouhý čas uložené v šuplíku mezi vybledlými vzpomínkámi? Jedno nadechnutí a jste tam, kde si přejete být, oblíbená místa, příběhy staré i čerstvé, vůně milovaných lidí, jedno nadechnutí a kouzlo je tu. Užívejte si ho, vychutnávejte, relaxujte - a voňte se :-). Podle výše uvedené teorie vlastně není důležité, jak vypadáme, ale jak voníme... Pro mě tou nej vůní a neptejte se mě, kde jsem k tomu přišla, sama to nevím, je vůně mýdla, přitisknout nos k té voňavé krychličce a nasát tu jakoby štiplavou vůni... hmmmm. Staromódně si je schovávám do šuplíku, někdy mívám dojem, že vlastním víc mýdlových drahoušků než prádla, ale o tom až někdy jindy. Doufám, že se Vám moje recenze budou líbit a že se spolu se mnou necháte svést voňavým kouzlem. Zobrazit další články autorky 
Komentáře k recenzi Christian Dior - Escale aux Marquises K této recenzi nejsou zatím žádné komentáře, buďte první, kdo zde napíše komentář.
|
