Giorgio Armani - Acqua di Gioia Bezprostředně po probuzení mívám dvě starosti - co si vezmu na sebe, a zda-li pak mě dnes čeká něco hezkého. Občas jde oboje ruku v ruce - tzn. o příjemný den se postará něco hezkého (nového) ze šatní skříně a občas neznám po ránu odpověď ani na jedno a pak nepomůže ani deset Pozdravů slunci u otevřeného okna. Jako spolehlivý posilovač dobré ranní nálady funguje datum vydání oblíbeného glossy časopisu. Když je navíc pěkně tlusťoučký, vykrmený kosmetickými vzorky a voňavými stránkami, tak funguje úplně ukázkově. Před časem jsem se v podobném rozpoložení prolistovala ke stránce s vzorkem Acqua di Gioia. Modrooká Emily DiDonato se jako dokonalá přírodní žena s vlhkými vlasy zády svůdně tulí k jakési tropické flóře a má tak podle záměru tvůrců tohoto parfému ztělesňovat esenci radosti a přírody. Pokud by mi někdo k Acqua di Gioia nechal přivonět se zavázanýma očima, myslela bych, že jsem se vrátila do devadesátých let, kdy frčela vůně Jovan Fresh Musk. Běžela jsem s otevřenou stránkou za moji maminkou, která Jovan zbožňovala a strkala jí vzorek pod nos, ale ta prohlásila, že cítí jen vůni zelených bonpari. Hm, na tom něco možná bude, ale znám spoustu osob, které ty zelené měli nejraději, takže vlastně proč ne. Acqua di Gioia vůbec mate tělem. Prezentuje se jako svěže zelená vodička, ale ve skutečnosti se jedná o mnohem silnější kalibr. Vůně tropického deště a mořského příboje vykoukne jen tak na uvítanou a smočení ofiny, pak se ale na hladinu vyhoupne cedrové dřevo a kouřové labdanum a Acqua získá na osobitosti, hloubce a tajemnosti. Za malinko úsměvné považuji jméno vůně, které může připomínat tržnicovou napodobeninu mnohem starší a nesmírně populární Acqua di Gio, ale tyhle dvě krasotinky od Armaniho spolu jinak příliš společného nemají. Gioia znamená italsky radost a kdybyste ji náhodou ve flakonu této vůně přece jen nenašli, ať Vám ji rychle, a pokuď možno hned po ránu, přinese něco jiného. Hodnocení recenze:
3.02/5 (42 Hlasů)
Lucie B.Parfémy, toaletní vody, vůně, hlavně ty příjemné, nejsou fantastické? Kdesi jsem četla, že čichová paměť, paměť na vůně, je několikanásobně silnější než zraková. To prý ve skutečnosti znamená, že 95% informací získaných zrakem do jednoho roku zapomeneme, ale u čichové paměti je to pouze 20%. No není to fantastické? Není kouzlo v tom, jak se díky nepatrnému nadechnutí ocitáme někde, kde jsme už dávno nebyli, že se nám připomene to, co máme už dlouhý čas uložené v šuplíku mezi vybledlými vzpomínkámi? Jedno nadechnutí a jste tam, kde si přejete být, oblíbená místa, příběhy staré i čerstvé, vůně milovaných lidí, jedno nadechnutí a kouzlo je tu. Užívejte si ho, vychutnávejte, relaxujte - a voňte se :-). Podle výše uvedené teorie vlastně není důležité, jak vypadáme, ale jak voníme... Pro mě tou nej vůní a neptejte se mě, kde jsem k tomu přišla, sama to nevím, je vůně mýdla, přitisknout nos k té voňavé krychličce a nasát tu jakoby štiplavou vůni... hmmmm. Staromódně si je schovávám do šuplíku, někdy mívám dojem, že vlastním víc mýdlových drahoušků než prádla, ale o tom až někdy jindy. Doufám, že se Vám moje recenze budou líbit a že se spolu se mnou necháte svést voňavým kouzlem. Zobrazit další články autorky 
Komentáře k recenzi Giorgio Armani - Acqua di Gioia K této recenzi nejsou zatím žádné komentáře, buďte první, kdo zde napíše komentář.
|
